Česká asociace poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů (ČAPZU)

Makroekonomické prognózy všech institucí si od začátku roku prošly vzhledem k nástupu pandemie koronaviru řadou obratů. V dubnu ekonomičtí experti bank, kteří připravují prognózu ČBA, z důvodu nedostatku relevantních dat odmítli o dalším vývoji konkrétně spekulovat a shodli se na tom, že bude odviset od struktury a rychlosti reakčních opatření vlády. V současnosti se podle nich hlavní problém přesunul zejména na stranu zahraniční poptávky, zejména z Německa, a v restartování důvěry v ekonomiku. Shoda prognostiků panuje na tom, že nejvýraznější pokles HDP nastal ve druhém čtvrtletí, a máme jej tedy za sebou, a že s rokem 2021 můžeme očekávat výraznější oživení. Na úroveň roku 2019 se však hospodářská produkce vrátí nejdříve v průběhu roku 2022.

Ještě před půl rokem panovala v ekonomicko-analytické obci shoda, že během letošního roku český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2 % (Makroekonomická prognóza ČBA z ledna 2020 zde). V průběhu prvního čtvrtletí 2020 se však s přílivem čím dál znepokojivějších zpráv z hlavního města čínské provincie Chu-pej začal prudce měnit náhled na bilanci vnějších rizik, kterým do té doby dominovaly především brexit a obchodní války. V březnu už bylo zcela jasné, že světovou ekonomiku zasáhl šok nebývalých rozměrů v podobě pandemie koronaviru.

Vlády na narůstající zdravotní nebezpečí začaly nekoordinovaně reagovat uzavíráním svých ekonomik, v důsledku čehož došlo ke zbrzdění mezinárodního obchodu, k bezprecedentnímu propadu hospodářského růstu a k tlakům na nárůst nezaměstnanosti. Aby zmírnily ekonomické dopady, přijaly státy řadu podpůrných opatření. Právě konstrukci a rychlost opatření státu v oblasti hospodářské politiky označili hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu ČBA v dubnové „neprognóze“ za hlavní faktor určující budoucí vývoj české ekonomiky (Makroekonomická „neprognóza“ ČBA zde). Nicméně, jejich účinnost bude možné vyhodnotit a porovnat teprve v průběhu druhého pololetí letošního roku a zejména v roce příštím a možná i přespříštím.

Nyní se zdá, že jsme se již dotkli pomyslného dna hospodářského poklesu. Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou v tuto chvíli odvislé zejména od vývoje zahraniční poptávky a restartování důvěry v ekonomiku.

Hlavní ekonomové bank vesměs očekávají, že od třetího kvartálu letošního roku začne české hospodářství oživovat, liší se však v náhledu na rychlost a sílu oživení, což se promítá do prognózy hloubky letošního hospodářského propadu. Výsledný konsensus je, že český HDP v roce 2020 poklesne o 7,5 %, přitom jde o medián mezi všemi odhady bankovních expertů, které se pohybovaly v rozmezí od -6,8 % do -10,3 %. Pro rok 2021 se prognostický panel ČBA shoduje na návratu k poměrně dynamickému hospodářskému růstu v meziroční výši 5,3 % HDP, přičemž jednotlivé odhady, z nichž je vybrán medián, se liší od růstu o 3,5 % do růstu o 7,1 % růstu HDP. Pevný konsensus bankovních analytiků je i na tom, že na růst bude česká ekonomika i v roce 2022, kdy by se měla dostat zpět na úroveň HDP z roku 2019 a odrazit se z ní k dalšímu růstu.

Nutno dodat, že se jedná o základní scénář prognózy, který nepočítá s případnou další vlnou pandemie na podzim tohoto roku, ani s opakováním plošných opatření k zabránění šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených na podzim začal razantněji zvyšovat. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit. Pokud by však byla přijímána selektivní (nikoli plošná) opatření v ohniscích nákazy, závažnost jejich dopadů na zhoršení hospodářského výhledu by touto selektivností byla zmírňována.